Božství uvnitř sádhany

Thumbnail

Nedávno jsem si četl v Bhagavadgítě. Gíta je celá o různých formách jógy, podstatě duše a věčném vztahu s Bohem. Jsou v ní pokyny, jak budovat tento vztah a kráčet na duchovní cestě. Četl jsem část Bhagavadgíty, kde Krišna mluví o sobě a říká, že jen velmi málo lidí Jej ve skutečnosti pozná. (Kap. 7, verš 3). Lidé vidí zevnějšek, fyzické tělo, ale nedaří se jim dohlédnout za to. Dále Krišna vypráví svému dlouholetému příteli, nyní žákovi, Ardžunovi o své duchovní povaze a všudypřítomnosti. (Kap. 7, verš 5). Po těchto verších mluví o zvuku ÓM a jak On sám je ÓMem. Praví, že je světlo, teplo ohně, chuť vody a tak dále. V této části Krišna vysvětluje skrze metafory, ale i ve vyšší realitě je podstatou všech věcí. A to je to, co znamená Óm Namó Nárájenája. Je to mantra, která nám pomáhá jít za tento fyzický svět a otevřít naše srdce intimnímu uvědomění si Boha ve všem. Krišna předává svému příteli způsoby, jak se dostat hlouběji k Jeho podstatě, k hlubokému spojení a uvědomění, že Bůh je vším.

Krišna pomáhá Ardžunovi pochopit tuto skutečnost skrze další příklady v čem všem je Jeho Božství přítomno. Bylo to právě v této části, když mi došlo, že čtu opravdu úžasný verš, který se týká sádhany. 

V kapitole 7, verši 9 v Bhagavadgítě Krišna praví: „[On] je asketickou silou těch, kdo vykonávají askezi.“

Tímto je řečeno, že u těch, kteří praktikují duchovnost, dělají sádhanu, je Bůh hybnou silou jejich praxe. Právě On dělá sádhanu účinnou, je počáteční jiskrou a motorem pro pokračování na duchovní cestě. Krišna říká, že je sádhanou. Ta je Božstvím samotným. Dále v Bhagavadgítě vysvětluje pojem bhakti a to, že opravdové poznání Boha je s bhakti spojené - je to cíl, o který je třeba usilovat. Krišna také říká: „Nejlepší je ten, kdo je v neustálém spojení s Božstvím, jehož bhakti se na Něho plně soustředí: dokonale miluje Mne a je Mým milovaným.“ (Kap. 7, verš 17)

Jak víme, Atma Kriya Yoga jako duchovní technika obsahuje bhakti. Duchovní vědy se během zasvěcení, Šaktipátu, spojují s milostí a Láskou. To je důvod, proč při cvičením AKY praktikujeme bhakti. Proto říkáme, že cesta a cíl jsou stejné. Pokud jsme schopni prohloubit vztah k naší sádhaně, spojujeme se tak přímo s Božstvím. Jak říkal Krišna, možná nevíte, že je [sádhana] Bohem, ale On nás o tom ujišťuje. Protože praxe s touto milostí od Něj není odlišná. Proto když praktikujeme, měli bychom se snažit budovat vztah s praxí, jakoby to byl On. Protože to je On. Je třeba si toho vážit a respektovat a pracovat na tom stejně, jako na jakémkoli jiném vztahu, ačkoli vztah mezi átma a Paramátma není omezený, protože je mimo fyzickou realitu, která zahrnuje také naši mysl, a my bychom neměli našemu praktikování dávat omezení.

Když píšu tento text, tak si vzpomínám na příběh, který mi někdo vyprávěl o tom, co řekl Paramahamsa Vishwananda o jeho praktikování Atma Kriya Yogy. Povídali si spolu a tento jogín řekl Paramahamsovi Vishwanandovi, že dělá často chyby v praxi a technikách, že si nemůže pomoci. Paramahamsa Vishwananda jej ujistil, a podle toho, co si pamatuji z jeho vyprávění, mu řekl něco v tomto duchu: „To je v pořádku, to je v pořádku, ale děláš to nejlepší? Cítíš tu blaženost uvnitř? Cítíš ji? Spojuješ se s ní a držíš se jí?" A jogín řekl: „Ano.“ Paramahamsa Vishwananda mu odvětil, že spojení s blažeností a Božstvím, které jsou v této praxi, je velice důležité. Protože to je ten vztah. Při předávání této zkušenosti mi tento člověk řekl, že Paramahamsa Vishwananda opravdu zdůrazňoval, že ačkoliv je důležité praktikovat techniky správně tak, jak to jen jde, důležitější je rozvíjet vztah, Lásku a blaženost.

Prohlášení Krišny a Paramahamsy Vishwanandy posilují toto chápání a prohlášení, že asketická síla, samotná sádhana - i touha být na duchovní cestě - je sám Bůh uvnitř. Musíme si toho být více a více vědomi a prohlubovat naši praxi se záměrem najít Jej ve všem. Naše bhakti může růst, protože pokud jsme si Ho lépe vědomi, můžeme pro Něj více žít a konat vše jako službu a rozvíjet Lásku, náš vztah s Božstvím.


Blog »